Evropa si stanovila významný cíl. Do roku 2050 se chce stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Proto podle Zelené dohody pro Evropu, ke které se členské státy EU zavázaly, musí všechny společnosti a finanční instituce jednat v souladu s cíli udržitelného podnikání a společenské odpovědnosti. Zejména s cílem celkové dekarbonizace.
Zprůhlednění tohoto procesu je jedním z klíčových cílů politiky Evropské unie v oblasti klimatu. S ohledem na tuto ambici budou banky kategorizovat společnosti podle ESG kritérií. Firmy podle nich zase budou hodnotit své dodavatelské řetězce. Pokud se tyto závazky rozhodne každý podnik řešit individuálně, může to pro něj znamenat nebývalou zátěž jak z personálního, tak administrativního hlediska. Proto vznikají globální projekty, s pomocí kterých může každá společnost s ostatními – po udělení souhlasu – sdílet informace o svém přístupu k udržitelnosti. Do této oblasti spadají dopady jejich aktivit na okolí a životní prostředí, potažmo mohou sdílet své ESG hodnocení. To by představovalo efektivnější a snazší řešení pro všechny zúčastněné strany, i přestože sdílení takových informací může pro řadu společností představovat sdílení komerčně citlivých informací.
Zelené podnikání a technologie
Pozornost věnovaná zelenému podnikání se začala v Evropě zintenzivňovat v roce 2021. Především proto, že stanovení a dodržování environmentálních, sociálních a správních zásad pro podnikání ze strany podniků je pro udržitelnou budoucnost zcela zásadní. A je nutné si uvědomit, že jsou to především inovativní technologie, které pro úspěšné zavádění výše vyjmenovaných principů ve firmách hrají nezastupitelnou roli. I když jsou to právě společnosti, které v boji proti změně klimatu hrají ústřední roli, mohou k jejich činnosti zásadní měrou přispět také finanční instituce. Například ve formě finančních produktů, financování nebo půjček navržených v souladu s ESG, kdy to, zda firma získá úvěr a jak moc výhodný, bude záviset také na jejích plánech dekarbonizace a ESG skóre.
ESG a péče o dodavatelský řetězec
Německý zákon Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz (LkSG) a připravovaná evropská směrnice o povinnosti znát dodavatelský řetězec – Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CS3D) jsou pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem v rámci přechodu firem na zelené podnikání. Týká se totiž celé řady společností, které se tak musí zabývat problematikou transparentní a přehledné dokumentace svých aktivit. Nová pravidla a předpisy tuto transformaci, která bude mít trvalý dopad jak na ekonomiku, tak na finanční průmysl, výrazně urychlují. Korporace už v souladu s ESG jednají, nicméně je tato oblast čím dál důležitější také pro malé a střední podniky. Tlak, který je na ně kladen, ještě dále zvyšuje Evropská unie, a to novými předpisy pro finanční sektor. Ty se zaměřují na dekarbonizaci, ať už se jedná o Green Bond Standard nebo připravovanou směrnici o prevenci greenwashingu – Directive on Green Claims.
Úskalí greenwashingu
ESG mělo v minulosti i své stinné stránky. Třeba momenty, kdy si takzvaně zelené firmy zlepšovaly image u svých zákazníků prostřednictvím populární „zelené“ komunikace, která se nezakládala na žádných tvrdých datech. Právě „greenwashing“ jim měl jen, s ohledem na jejich hlasitě proklamovanou udržitelnost, umožnit zvyšovat ceny a zákonitě i výsledné zisky. Jakmile ale bylo ESG zakotveno v předpisech, stala se udržitelnost nedílnou součástí firemní strategie. Zvláště od chvíle, kdy téma udržitelnosti hluboce ovlivnilo způsob myšlení a jednání spotřebitelů, akcelerující naléhavost nastolení nového typu podnikání. Takového, které namísto přispívání k oteplování a negativním klimatickým změnám pomáhá s klimatickou změnou bojovat, nebo se jí alespoň přizpůsobit.
Skutečná udržitelnost
Nyní si už firmy s prázdnými prohlášeními nevystačí, protože ze zákona musejí dodržovat požadavky na udržitelné obchodní postupy. Jedině ty nás totiž můžou v pozitivním smyslu slova přiblížit k šesti stanoveným cílům evropské legislativy v oblasti klimatické změny. Klíčovým faktorem při implementaci dílčích faktorů do strategie společností je holistické myšlení, které je aktuálně stále nedostačující. Firmy se totiž více než na kolektivní projekty stále zaměřují na vývoj jednotlivých řešení a procesů na základě vlastních dotazníků a metodik. Přitom globální nástroje pro měření a komunikaci udržitelných aktivit napříč společnostmi by všem zainteresovaným celý proces významně usnadnily. Příkladem takového řešení je společný ESG dotazník šesti českých bank, prostřednictvím kterého banky navzájem sdílí informace o udržitelnosti svých klientů nebo společný dotazník deseti slovenských bank.
Platforma pro snazší ESG reporting
Takovým celosvětovým řešením, které už některé evropské země aktivně využívají, je platforma Synesgy, na které výše uvedené společné bankovní ESG dotazníky fungují. Podnikům nabízí zázemí nezávislé organizace a možnost transparentně sdílet ESG data nejen v rámci vlastního dodavatelského řetězce prostřednictvím jednotné dokumentace. Dodavatelé, kteří zde získají certifikát s pozitivním ESG hodnocením se pak stávají atraktivními obchodními partnery. Navíc kromě vlastního ESG skóre mohou ESG hodnocení zjišťovat od svého dodavatelského řetězce. Výhodou platformy jsou její plně digitalizované procesy, které administrativní zátěž firem redukují na minimum.
Hlavním cílem platformy je podpora transformace ekonomiky v ESG oblasti pomocí informací a zavedení globálního standardu pro měření udržitelnosti. Výhodu Synesgy představuje pro společnosti s mnoha dodavateli, které musí posuzovat udržitelnost svého dodavatelského řetězce.