Evropská unie od 14. prosince 2027 na svém trhu zakáže uvádění, zpřístupňování a vyvážení produktů vyrobených s využitím nucené práce, a to bez ohledu na sektor, druh nebo původ zboží.
Abyste i nadále mohli v rámci celé EU produkty vyvážet, dovážet, vyrábět, prodávat a distribuovat, v rámci vlastní výroby monitorujte a eliminujte rizika nucené práce. Kontrolní orgány budou hodnotit jak konkrétní výrobky, jejich součásti, země původu nebo objemy, tak vaši schopnost ovlivnit riziko původu zboží z nucené práce. Důkazy o jeho nezávadnosti si vyžádejte od dodavatelů. Dále nastavte interní postupy, které z vaší strany v případě negativní situace povedou k nápravě.
Týká se zákaz produktů z nucené práce i mé firmy?
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/3015 EU přijala 27. listopadu 2024. V úředním věstníku ho zveřejnila 12. prosince 2024. Plnou použitelnost stanovila na 14. prosince 2027. Do tohoto data musíte své obecné závazky v oblasti udržitelnosti proměnit ve funkční systém práce s dodavateli, výrobky a průkaznou dokumentací.
Komise v nařízení také uvádí, že se zákaz vztahuje na všechny produkty bez ohledu na odvětví, typ, původ nebo vzdálenost nabídky (platí tedy i pro oblast e-commerce). Jak tedy postupovat, když jako česká společnost nakoupíte určitou součástku mimo EU a zabudujete ji do výrobku v Česku, který budete následně prodávat v EU nebo vyvážet do dalších zemí? Zohledňujte riziko nucené práce ve všech fázích přípravy, výroby, logistiky a distribuce nejen samotného výrobku, ale i dané součástky.
EU zpřísňuje pravidla kvůli nápravě globálního problému
Mezinárodní organizace práce, Walk Free a Mezinárodní organizace pro migraci odhadují, že v moderním otroctví v roce 2021 žilo 50 milionů lidí (o 10 milionů osob více oproti roku 2016). 28 milionů z nich bylo nuceno k práci a 22 milionů žilo v nuceném sňatku. Motivem nařízení EU tak není pouze etika, ale vytvoření obchodní a právní bariéry pro produkty, u kterých kontrola prokáže souvislost s nucenou prací. Jak ji rozeznáte? Třeba podle těchto hlavních ukazatelů:
- zneužívání zranitelnosti,
- podvody a dlužní vázanost,
- omezování pohybu a izolace,
- zadržování dokladů a mzdy,
- nadměrné srážky ze mzdy,
- hrozby udáním orgánům,
- nepřiměřené přesčasy.
Otázka nucené práce v Česku
Český statistický úřad v květnu 2026 vykázal meziroční růst vývozu o 5,6 %, růst dovozu o 6,0 % a přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím ve výši 9,893 miliardy Kč. Tato data ukazují relevanci nařízení pro české podniky, které intenzivně obchodují se zbožím a často kombinují domácí výrobu s dováženými komponenty, materiály a hotovými výrobky. Jde především o segmenty jako:
- automobilový průmysl,
- výroba zařízení pro energetiku,
- elektrotechnika,
- strojírenství,
- stavebnictví,
- textil,
- potravinářství,
- maloobchod.
S ohledem na nařízení se nezaměřujte jen na data přímých dodavatelů. Zajímejte se i o další vrstvy svého dodavatelského řetězce. Pamatujte také na to, že zkušenosti s pracovní vykořisťovací kriminalitou máme i v Česku. Důkazem toho je zpráva ze září 2025 o obchodování s lidmi za období od dubna 2024 do března 2025. Podle ní má Česká republika dobré hodnocení, ale zároveň zaostává například v proaktivním vyhledávání obětí mezi zranitelnými skupinami včetně migrujících pracovníků.
Nakupujete z rizikové země nebo obchodujete s problematickou komoditou? Vyžádejte si informace o pracovištích, náborových agentech, mzdách, pracovní době, ubytování, subdodavatelích a původu vstupů. Právě tyto údaje vám umožní prokázat, že jste možné riziko identifikovali, monitorovali a dále řešili.
Ověřujte země, komodity i dodavatele, se kterými obchodujete
Své obchodní partnery interně rozdělte podle rizikovosti země, ve které působí, komodit, objemu prodejů, strategického významu pro vaše tržby a úrovně v dodavatelském řetězci. Pro snazší řízení dodavatelských rizik všech hlavních produktů si veďte evidenci:
- země původu hotového výrobku a jeho hlavních součástí,
- výrobních závodů a subdodavatelů,
- použitých materiálů a hlavních komponent,
- zprostředkovatelů práce a náborových agentur,
- auditů, certifikací a smluvních závazků,
- dokladů o mzdách, pracovní době a dobrovolnosti zaměstnání.
Dokumentaci udržujte v podobě, kterou rychle předložíte kontrolním orgánům. Zahrňte do ní hodnocení zemí a komodit, komunikaci s dodavateli, smluvní požadavky, výsledky auditů, záznamy o nápravných opatřeních i interní rozhodnutí nákupčích. Uveďte také důvody, proč jste konkrétního dodavatele zařadili do dané rizikové kategorie. Pokud s vámi dodavatel odmítá sdílet základní údaje o původu výrobků, pracovištích a subdodavatelích, vyhledejte transparentnějšího obchodního partnera. Případně si od stávajícího dodavatele vyžádejte nápravný plán a prozatím mu interně zvyšte hodnocení rizikovosti.
Podle kterých kritérií budou kontrolní orgány prověřovat konkrétní případy?
Jak probíhá předběžné šetření a formální vyšetřování
Před zahájením formálního vyšetřování příslušné orgány posoudí dostupné informace. V rámci této předběžné fáze si od vás mohou vyžádat další data nebo podklady, zejména k opatřením náležité péče, prevenci, zmírňování a nápravě rizik nucené práce. Na žádost je zpravidla nutné odpovědět do 30 pracovních dnů. Předběžné posouzení by pak mělo být ukončeno do 30 pracovních dnů od obdržení těchto informací.
Pokud kontrolní orgán dospěje k závěru, že existuje podložené podezření na porušení nařízení, zahájí vyšetřovací fázi. Během ní vás může požádat o další informace a ve výjimečných případech provést kontrolu přímo na místě. Na odpověď na žádost o údaje a podklady budete mít zpravidla 30 až 60 pracovních dnů. Celé vyšetřování by mělo být ukončeno nejpozději do 9 měsíců.
Na dotazy kontrolního orgánu nereagujte pouze právním stanoviskem. Sestavte mezioborový tým z týmů nákupu, logistiky, compliance, udržitelnosti, kvality, cel a vedení, který vypracuje dokumentaci obsahující časovou osu nákupů, identifikaci dotčených šarží i zásob s nejasným původem. Dále v ní uveďte, jak jste riziko nucené práce prověřili a které nápravné kroky jste už realizovali.
Co vám při porušení nařízení hrozí
Pokud příslušný orgán potvrdí spojitost vašich výrobků s nucenou prací, nařídí vám je stáhnout z trhu a zakáže jejich další vývoz a distribuci. Celní orgány výkon rozhodnutí podpoří tím, že pozastaví propuštění dotčených produktů. Co se týče sankcí, ty si každý členský stát EU v návaznosti na nařízení nastaví sám. Nicméně samotné blokování a stažení zboží, ztráta odběratelů, narušení výroby a poškození reputace mohou vaše podnikání negativně ovlivnit více než formální pokuta.
Péče o dodavatelský řetězec a ESG reporting
V rámci přípravy zprávy o udržitelnosti, řízení lidských práv v dodavatelském řetězci i interní politiky odpovědného nákupu procesy spojené s rizikem nucené práce propojte se svou ESG strategií. Namísto obecných vyjádření konkrétně popište, jak identifikujete rizikové vstupy, jednáte s dodavateli, dokumentujete nápravu a rozhodujete o ukončení spolupráce tehdy, když dodavatel situaci odmítá řešit. Více detailů se dozvíte na portálu Forced Labour Single Portal Evropské komise. Ta letos také zpřístupnila první nástroje pro řízení rizik včetně pokynů pro plnění nařízení.
Zákaz produktů z nucené práce v EU posune otázku lidských práv v podnikání do oblasti odpovědnosti za výrobky, obchodní dokumentaci a přístup k trhu. Když k nařízení přistoupíte chytře, stane se vaším nástrojem pro zkvalitnění nákupu, zlepšení transparentnosti dodavatelského řetězce, zvýšení odolnosti obchodního modelu i reputace u stakeholderů.