V současné době se ve finančním světě hojně diskutuje o článku 8 evropské taxonomie. Co je vůbec evropská taxonomie? Zabývá se pravidly a cíli pro klasifikaci podnikatelských aktivit z hlediska jejich udržitelnosti.
Konkrétně nařízení komise (EU) č. 4987/ 2021 definuje a uvádí pokyny pro výpočet poměru zelených aktiv, tedy finančních aktiv, tj. úvěrů ale například i dluhopisů či jiných finančních nástrojů v bilancích bank, která jsou považována z hlediska taxonomie za „zelená“ – tzn., že jsou v souladu s definicemi a požadavky taxonomie na udržitelné aktivity, k celkovým aktivům bank.
V návaznosti na výše uvedené EBA – European Banking Authority (Evropský orgán pro bankovnictví) danou povinnost uvedl ve standardech pro zveřejňování informací o ESG, které byly zveřejněny v lednu 2022.
Cílem technických norem obsažených ve třetím pilíři o požadavcích na zveřejňování je zajistit, aby zúčastněné strany (např. akcionáři, věřitelé nebo držitelé dluhopisů) byly dobře informovány o expozicích, rizicích a strategiích finančních institucí v oblasti ESG a mohly činit informovaná rozhodnutí.
Standardy navrhují zveřejňování informací, včetně ukazatele Green Asset Ratio (GAR), zjednodušeně poměru zelených a celkových úvěrů, a v současnosti méně používaného ukazatele Banking Book Taxonomy Alignment ratio (BTAR, který poskytuje stejnou metodiku výpočtu jako GAR pro firmy, které nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví pro finanční instituce (Non-Financial Disclosure Regulation – NFDR), jako nástroj, který má ukázat, jak finanční instituce začleňují hlediska udržitelnosti do svého řízení rizik, obchodních modelů a strategií, aby nastavily cestu k dosažení cílů Pařížské dohody.
GAR je zkrátka ukazatel, podle kterého budou muset evropské finanční instituce, především banky, od konce roku 2022 vykazovat, jak velká část jejich rozvahy je zelená nebo „zelená“.
Výpočet poměru zelených aktiv neboli GAR není ničím jiným než zlomkem, který se skládá z následujícího:
- Čitatel udává podíl aktiv v rozvaze finančních institucí, která jsou investovány do „zelených“ ekonomických aktiv a jsou tak v souladu s evropskou taxonomií. Jedná se např. o úvěry, dluhopisy, akcie a zajištění zahrnuté na základě „zelených“ ekonomických aktiv v evropské taxonomii.
Z čitatele jsou vyloučena veškerá aktiva držená za účelem obchodování, mezibankovní úvěry a aktiva vyloučená z působnosti NFRD, tj. ty úvěry malým a středním podnikům, které nespadají do působnosti NFRD, a proto nezveřejňují informace o svém souladu s evropskou taxonomií a pro které se, jak bylo uvedeno výše, bude počítat BTAR.
- Jmenovatel vyjadřuje celková aktiva finanční instituce, celkové úvěry, celkové dluhopisy a akcie v portfoliu spolu s celkovým získaným zajištěním a všemi ostatními aktivy v rozvaze.
Všimněte si, že expozice vůči vládám, institucím, centrálním bankám, nadnárodním emitentům a aktiva obchodního portfolia jsou z čitatele i jmenovatele vyloučeny.
Místo toho by měly být do čitatele i jmenovatele poměru GAR zahrnuty úvěry místním vládám zaměřené na zlepšení infrastruktury a přestavbu městských oblastí, jako je sociální bydlení nebo ekologizace veřejné dopravy a podobně.
Banky a další finanční investiční společnosti si začaly vytvářet kvalitní informační základnu pro sestavení podkladů nezbytných pro hodnocení a dopadů ESG rizik a nezbytných pro výpočet ukazatele Green Asset Ratio a BTAR.
Přínosů výpočtu a vykazování ukazatele GAR, je pro úvěrové instituce a finanční společnosti mnoho.
V první řadě slouží investorům jako kompas pro lepší pochopení rizik souvisejících s udržitelností a taxonomií, měření výkonnosti společností, do nichž investují, pro banky pak lepší zviditelnění obchodních činností sladěných s taxonomií, umožnění definování výkonnosti a investičních strategií, které jsou v souladu s environmentálními cíli Evropské unie.
Kromě toho je díky výpočtu GAR možné porovnávání finančních institucí navzájem, omezit tak riziko greenwashingu.
Posledním bodem, který je třeba zdůraznit jako výhodu a který zůstává skutečným cílem taxonomie, a je vyjádřen v metodě výpočtu GAR, je hodnocení environmentální výkonnosti portfoliových společností konzistentním způsobem, což umožní větší zviditelnění nejen těch již dnes zaměřených na udržitelnost, ale zejména opozdilců, což umožní soustředění toků kapitálu směrem k projektům nezbytným pro plnění cílů Pařížské dohody.