V oblasti udržitelnosti nás čeká nejedna výzva. Mnohé z nich vyplývají především z klimatické změny a jejích dopadů na naši společnost, ekonomiku i životní prostředí. Ty zásadní vám v článku stručně představíme, a pokud se o téma zajímáte více, přečtěte si analýzy Adaptace na změnu klimatu. Reflektují totiž aktuální i předpokládaný vývoj klimatických podmínek v Česku do roku 2050 a dále.
Dopady změny klimatu na Českou republiku můžeme pozorovat už nyní. Patří k nim jak dlouhodobé sucho, tak povodně, přívalové deště, extrémně vysoké teploty nebo požáry. Dochází sice k postupnému zlepšování tohoto stavu, ale přesto se na naší krajině, zdraví a průmyslu významně podepisují.
- Lesní hospodářství – Horší stav lesů, četnější napadení kůrovcem, vyšší objem nahodilých těžeb dřeva, zvětšující se rozloha holin, … Toto vše negativně ovlivňuje naše lesní hospodářství.
- Zemědělství – Konvenční české zemědělství usilující o co nejvyšší výnosy za každou cenu snižuje pestrost krajiny i zdraví orné půdy. Sucho a vyšší teploty zvyšují potřebu závlah, kterou ovšem limituje nedostatečná dostupnost vody.
- Vodní hospodářství – Pokles dostupné půdní vláhy, zmenšení vydatnosti pramenů a průtoků vodních toků je výzva především pro zásobování vodou a energetiku využívající vodní chlazení.
- Zdraví – Extrémně horké dny, vlny veder i tepelné ostrovy jsou čím dál častějším jevem. Pro naše obyvatele kromě jiného představují potenciální zdravotní rizika, zejména pro nejmladší, starší a chronicky nemocné obyvatele. Nelze opominout ani problematiku mikroplastů, které také ohrožují jak naše zdraví, tak životní prostředí.
Zranitelnost Česka vůči změně klimatu ovlivňují různé faktory. Prvním z nich je stárnutí populace. Dalšími pak vývoj technologií a infrastruktury nebo kvalita implementace adaptačních opatření. Zamyslet se ale musíme i nad urbanizací a procesy územního rozvoje, které zhoršují schopnost krajiny zadržovat vodu, čímž snižují její odolnost vůči suchu a povodním.
Adaptace na klimatickou změnu je výzva
Plán adaptace České republiky na změnu klimatu stanovuje konkrétní opatření, která musíme učinit v období od roku 2021 do roku 2030. Je ovšem otázkou, zda se nám následující plány podaří včas splnit. Kromě posilování odolnosti a ekosystémů vůči suchu, povodním a extrémním teplotám musíme zmodernizovat vodohospodářskou infrastrukturu. Také musíme nadále usilovat o nastolení klimaticky odolného zemědělství a změnu druhové skladby lesů. Palčivou záležitostí jsou i tepelné ostrovy ve městech, které se nám snad podaří zredukovat zvýšením podílu zeleně a vodních prvků v městských zástavbách.
Flexibilní přístup k adaptačním opatřením je velká výzva, nicméně pro úspěch v boji s klimatickou změnou je zcela zásadní. V první řadě musíme určit, které opatření mají z hlediska rizikovosti i přínosu pro Českou republiku větší prioritu. Následně bychom je měli adekvátně implementovat a efektivně využívat. Řízení územního rozvoje musí myslet na minimalizaci negativních dopadů svých aktivit na krajinu a její schopnost zadržovat vodu. Dostatečné vodní zdroje pro zemědělství, průmysl a energetiku se nám pak budou hodit zvláště v suchých a horkých obdobích. Řešit musíme v neposlední řadě také zdravotní dopady extrémních teplot na zranitelné skupiny obyvatel Česka.