S ESG reportingem by firmám pomohl věrohodný skóring

7. 11. 2022

Podle studie Ernst & Young existuje v oblasti ESG na 600 reportovacích standardů. Směrnice CSRD a Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS) metodiky sjednotí a firmy tak budou (nejen) přesně vědět, kde mohou svou péči o udržitelnost zlepšit. Vycházet budou především ze standardu Global Reporting Initiative (GRI), který se však musí ještě zbavit dvou zásadních překážek – sjednocení měření uhlíkové stopy a zjednodušení reportování pro malé a střední firmy.

S blížící se platností evropské směrnice CSRD, která od roku 2024 rozšiřuje okruh firem povinných poskytovat informace o dopadech svých aktivit na společnost a životní prostředí, se stále častěji objevuje otázka sběru a vyhodnocení těchto dat. To je zvlášť důležité pro banky, které už nyní mají povinnost u některých firem data o jejich udržitelnosti získávat, vyhodnocovat a integrovat do světa financí.

Cílem evropské směrnice CSRD o povinném vykazování nefinančních informací je standardizace dat a informací o dopadech společností na životní prostředí, sociálních a korporátních vlivů na společnost a řada dalších témat zaměřených na plnění 17 cílů udržitelného rozvoje podle OSN.

Mezi hlavními ukazateli bude spotřeba energií a energetická efektivita, uhlíková stopa ukazující množství vypouštěných emisí skleníkových plynů, vodní stopa, odpadová stopa, schopnost recyklace, posouzení zelenosti za použití EU taxonomie a mnoho dalších obchodním společnostem ne zcela známých konceptů.

Zveřejňované informace budou zahrnovat nejen historické údaje, ale i výhledy do budoucna, jmenovitě roky 2025 a 2030, ke kterým se vážou některé z významných cílů Green Dealu.

Sjednocení 600 reportovacích standardů

Situace ohledně ESG reportingu se vyvíjí poměrně rychle a pro velkou většinu firem je nepřehledná. Není divu, společnost Ernst & Young provedla v roce 2020 rešerši, kde napočítala přes 600 reportovacích standardů v oblasti trvale udržitelného rozvoje, které se celosvětově používají. Proč je to problém? Z pohledu EU má ESG reporting tzv. dvojí materialitu – velmi zjednodušeně řečeno má sloužit (1) jako datová analýza pro zlepšování trvale udržitelného rozvoje firmy a související management rizik a (2) jako reporting pro politické směřování EU, respektive vyhodnocování plnění cílů Green Dealu. K tomu je ale nutné, aby všechny ESG reporty napříč EU měly stejné, porovnatelné výstupy.

Dnes je tendence při ESG reportingu vycházet ze standardu GRI (Global Reporting Initiative), která se formou velmi podobá účetní závěrce a standardizuje reportovací kategorie. Ze standardu GRI bude vycházet také směrnice CSRD, respektive připravované evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (European Sustainability Reporting Standards – ESRS), které budou zahrnovat nejen historické údaje, ale i výhledy do budoucna. Jmenovitě půjde o roky 2025, 2030 až 2050, ke kterým se vážou některé z významných cílů Green Dealu. Očekávaná platnost CSRD je od 1. ledna 2024, ESRS vstoupí v platnost od roku 2025, vykazované údaje budou povinně zahrnovat i srovnávací data za rok 2024.

Dvě překážky: reporting uhlíkové stopy a minimální rozsah pro malé firmy

K tomu, aby se GRI obecně prosadilo, však zbývá v blízké budoucnosti vyřešit dva zásadní problémy: reporting uhlíkové stopy a zjednodušení rozsahu pro malé a střední podniky. ESRS i CSRD předpokládají vstupy reportingu emisí skleníkových plynů (tzv. „uhlíková stopa“) podle amerického standardu Greenhouse Gas Protocol, významná část firem v EU je však zvyklá na normy ISO a vyhovuje jim spíše reporting podle norem rodiny ISO 14000, případně ISO 26000 pro ESG obecně. Přestože ISO i Greenhouse Gas Protocol vycházejí ze stejných vstupních dat, mají jinak členěné výstupy a kladou rozdílné požadavky na reporting nepřímých emisí. A právě nepřímé emise (v terminologii GHG Protocol „Scope 3“) jsou v obou normách nepovinná položka a rozsah, v jakém se počítají, není pevně daný (dodavatelé, odběratelé, kombinace obou apod.).

Druhým problémem GRI a potažmo ESRS je komplexnost a rozsah. Aby se tato metodika obecně ujala, bude potřeba stanovit „minimální“ rozsah. Dobré přirovnání je k finančním výkazům – stejně jako existuje rozvaha ve zjednodušeném a v plném rozsahu, bude nutný vznik také ESRS ve zjednodušeném a v plném rozsahu.

Firmám chybí srovnání s konkurencí

Reporting je však pouze prvním krokem v procesu ESG, kdy firma získá co nejrelevantnější data pro následné rozhodování. Aby firma věděla, na které oblasti ESG se má soustředit, pomohlo by jí porovnání s ostatními firmami na trhu, což může být například ESG skóre. Řešením je například platforma, která firmám výrazně usnadní získání informací o tom, co všechno se při měření dopadů jejich činnosti na okolí hodnotí. Zároveň jim například na základě zodpovězení komplexní sady návodných otázek nebo vyplněním formuláře vyhodnotí a vypočte jejich ESG skóre podle standardu GRI, případně podle metodiky Spojených národů SDGs (Sustainable Development Goals). Jako příklad těchto řešení můžeme jmenovat nástroj SmartHead, který poskytuje kvalitativní porovnání, nebo více statisticky a kvantitativně zaměřené Synesgy (CRIF). Kromě takto veřejně dostupných, v případě SYNESGY bezplatných nástrojů pro ESG skóring provádějí již řadu let ESG hodnocení pro účastníky významných akciových trhů, jako je S&P nebo NASDAQ řada mezinárodních ratingových agentur.

Zatímco firmy získají díky ESG skóringu snadnou zpětnou vazbu o dopadech své činnosti, banky a další stakeholdeři získají základní dataset s klíčovými údaji podobný například výstupům z úvěrových registrů. Důležitá je věrohodnost těchto údajů, aby se předešlo různým marketingovým manipulacím a greenwashingu, například sdílením dokumentů prokazujících tvrzené skutečnosti (ISO certifikace, etické kodexy apod.).

Výsledky ESG skóringu jednotlivých firem musí odpovídat běžným mezinárodním standardům a být vzájemně porovnatelné napříč odvětvími i napříč jednotlivými státy. Další vývoj tedy bude nejspíš takový, že se bude prosazovat metodika GRI a ostatní reportovací standardy budou spíše ustupovat.

Autoři: Ondřej Veselovský, CRIF; Lukáš Ferkl, Envitrail