Biodiverzita je termín označující přírodní různorodost. Dle definice Světového fondu ochrany přírody (World Wildlife Fund – WWF) jde o bohatství života na Zemi – miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí. Její snižování, které je přímo úměrné intenzitě průmyslových aktivit a činností, se prokázalo např. u mizení motýlů a hmyzu, pro které je zásadním ohrožením vzrůstající hustota dopravních sítí.
Snižování biodiverzity představuje ohrožení pro populace všech druhů včetně lidského, který je zásadním způsobem závislý na existenci včel a jejich schopnosti opylovat rostliny. Klesající biodiverzita a klimatická změna přinášející významné snižuje nejen odolnost včel a jejich produkci. Nejvíce záleží na počasí v době květu řepky, která v Česku představuje hlavní zdroj pro snůšku – pokud více fouká nebo prší, včely z úlu nevylétají a nektar nesbírají. České včely v roce 2021 vyprodukovaly lehce přes 6 tisíc tun medu, snůška tak oproti pětiletému průměru předchozích let klesla o 37 %, jednalo se o druhý nejhorší výsledek za posledních třináct let. Na vině bylo zejména počasí.
Ale zpět k biodiverzitě – Česko bývalo průmyslovým srdcem Rakouska-Uherska, a i nadále zůstává jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy. To mělo naprosto zásadní význam pro snižování biodiverzity české krajiny, pro kterou jsou dnes naprosto typické z dnešního pohledu destruktivní zásahy z minulosti: napřimování koryt řek a jejich pokládání do betonových koryt, kterými voda rychle odtéká místo toho, aby zůstávala v krajině a podporovala biodiverzitu (meandry řek silně podporovaly biodiverzitu a schopnost přírody vyrovnávat se s klimatickými změnami. To samé platí o rozorávání mezí a zcelováni polí v rámci kolektivizace a přechodu z tradiční péče o krajinu a její bohatství na zemědělství ve stylu průmyslové produkce včetně využívání herbicidů, pesticidů a umělých hnojiv. Zejména tyto změny vedly k vymírání polního ptactva – skřivany, koroptve, čejky a další – mizení polních plevelů a rozmanitých plodin, které poskytovaly úkryt a potravu množství polních zvířat a které nahrazují nekonečné lány řepky, kukuřice a dalších průmyslových plodin (včetně např. smrku).
Biodiversity Intactness Index (BII), neboli index neporušenosti biodiverzity, vypočítali britští vědci z Přírodopisného muzea v Londýně. Má udávat procentuální podíl původních druhů živočichů, rostlin i hub, které se na daném území zachovaly i přes působení člověka. Pro rok 2022 autoři indexu očekávají neporušenost české přírody 60,9 %, včetně možné odchylky někde mezi 57,5 až 75,8 %. Znamená to, že česká krajina podle hodnocení v důsledku lidského působení ztratila 39 % původních druhů. Nejen ve srovnání s okolními zeměmi z hlediska biodiverzity Česká republika vychází nejhůř – naše biodiverzita pokulhává ve srovnání se světem (77 %), s východní (86 %) i západní Evropou (65 %).
A proč je biodiverzita součástí ESG? Biodiverzita patří mezi 6 hlavních cílů EU taxonomie. Úroveň zelenosti podnikání je klíčová nejen pro banky, které za pomoci EU taxonomie ovlivňují toky financování investic a tím i budoucí vývoj jednotlivých hospodářských sektorů a samotných podniků. Na úroveň zelenosti podnikání se budou dívat i vaši zákazníci, dodavatelé a další obchodní partneři a bude součástí připravovaného nefinančního výkaznictví podle Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD).