Mezi problémy, které v České republice zvyšují výskyt chronických onemocnění, patří znečištění ovzduší. Jeho následky mají dopad na kvalitu života obyvatel a zdravotnictví. Naštěstí se situace pozvolna lepší.
Znečištění ovzduší se v Česku dlouhodobě snižuje, kdy dosahuje mírné až střední úrovně. Z hlediska koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu ČHMÚ rok 2025 hodnotí jako vyhovující.
Problematika průmyslu
Negativní dopad mají emise zejména na regiony jako Ostravsko nebo severní Čechy, kde převládá těžařství, chemický průmysl a výroba kovů, případně kde jsou situovány uhelné elektrárny. Kombinace SO₂, prachu, těžkých kovů a PM10 ve jmenovaných oblastech tvoří 20 až 30 % celkových emisí. Od 90. let se koncentrace SO₂ snížila o celých 90 %, a to pomocí desulfurizace, filtrů a dále omezením starých zdrojů.
Znečištění ovzduší způsobuje plicní i kardiovaskulární obtíže
Dlouhodobé vystavení škodlivým částicím a plynům v ovzduší vede k chronickým onemocněním. Kromě problémů s dýchacími cestami znečištěný vzduch způsobuje kardiovaskulární choroby a zvyšuje riziko rakoviny plic i jiných závažných zdravotních stavů. U několika tisíc českých obyvatel ročně dále zvyšuje pravděpodobnost předčasného úmrtí, vzniku astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo ischemické choroby srdeční (ICHS). V regionech s velkou mírou znečištění ve srovnání s průměrem za celou Českou republiku statistiky evidují až o 30 % vyšší výskyt hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění. Italská studie z roku 2024 také ukazuje, že expozice PM2.5 koreluje s nárůstem počtu kardiovaskulárních příhod až o 12 %.
Monitoring vzduchu
Pro redukci zdravotních a environmentálních rizik se sdružení i veřejné instituce v dotčených oblastech zapojují do monitoringu a snižování negativních vlivů znečištění ovzduší. Ostatní místa se pak vyrovnávají „jen“ se znečištěním vzduchu způsobeném dopravou a (převážně v zimních měsících) vytápěním domácností. Postupné zlepšování umožňují zkušenosti z pilotních programů energetických komunit a reálné snahy o přechod na čistší zdroje energie.
Zátěž pro zdravotnictví
Ochrana zdraví obyvatel v znečištěných regionech vyžaduje zlepšení kvality ovzduší i větší informovanost z hlediska prevence. Investice do snížení koncentrace škodlivin ve vzduchu uvolní kapacity zdravotního systému, které jsou aktuálně vyhrazeny pacientům s chronickými plicními a kardiovaskulárními onemocněními. Pozitivní opatření současně zlepší produktivitu zaměstnanců a zamezí jejich absenci z důvodu nemoci. Kromě jasných legislativních rámců omezujících emise z průmyslu, dopravy a domácností současný stav zlepší využívání obnovitelných zdrojů energie. Pozitivní vliv bude mít i rozšiřování městské zeleně, pokračující vývoj zařízení pro sledování kvality ovzduší a vzdělávání veřejnosti.