Délka a intenzita slunečního záření přímo ovlivňují klima, zdraví našich občanů, ekosystémy, zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství i energetiku. Sluneční svit a jeho proměny, které jsou důsledkem globální klimatické změny, sílí především v posledních desetiletích. Proto se v článku zaměříme na jeho problematiku, vývoj a možné budoucí scénáře.
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se doba trvání slunečního svitu v ČR neustále prodlužuje. Zatímco mezi lety 1961 až 1990 byl roční úhrn slunečního svitu 1 389 hodin, v období 2010 až 2039 bude sluneční svit nejspíše trvat už 1 426 hodin ročně. Scénáře budoucího vývoje předpokládají, že od roku 2040 do roku 2069 roční úhrn slunečního svitu dosáhne 1 485 až 1 511 hodin. To je o téměř desetinu více než v období 1961 až 1990.
Faktory ovlivňující sluneční svit v Česku
- Zeměpisná šířka a nadmořská výška – V České republice se délka a intenzita slunečního svitu mění podle ročních období především proto, že se náš stát nachází na severní polokouli Země. V létě je severní polokoule nakloněna ke Slunci, a tak během tohoto období zaznamenáváme více slunečního svitu než v zimě. Sluneční svit ostatně ovlivňuje i nadmořská výška. Ve vyšších polohách je hustota atmosféry nižší, takže se v daném místě také snižuje jeho síla.
- Oblačnost, srážky i mlha – Dalšími faktory ovlivňujícími sluneční svit jsou oblačnost snižující přímé a zvyšující rozptýlené záření. Srážky a mlhy pak zkracují jeho délku trvání.
- Úhel dopadu slunečních paprsků – Kolmo dopadající paprsky jsou těmi nejintenzivnějšími. Odraz a absorpci slunečního záření dále ovlivňuje charakter prostředí. Sluneční svit se proto v lese chová zcela jinak než ve městě.
- Teplota, vlhkost a znečištěné ovzduší – Množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch ovlivňuje i čistota ovzduší. Když je znečištěné, intenzitu slunečního svitu snižuje. Teplota a vlhkost se pak podílejí na míře oblačnosti a objemu srážek.
Vliv slunečního záření na regiony ČR
Regiony v České republice, které sluneční svit nejvíce ovlivňuje jak z hlediska ekosystémů, tak s ohledem na ekonomiku a kvalitu života místních obyvatel, můžeme rozdělit podle geografických a klimatických podmínek.
- Jižní Morava – Patří mezi nejteplejší oblasti v Česku, což pozitivně ovlivňuje zejména zemědělství. Proto se zde daří především plodinám náročným na teplo a sluneční svit, jako jsou meruňky, mandle nebo vinná réva. Vyšší intenzita slunečního svitu také zlepšuje využitelnost solárních panelů a podporuje turistický ruch. V Brně-Tuřanech dosahoval v letech 1991 až 2020 průměrný roční svit 1 855 hodin.
- Severní Čechy – V této části České republiky převládají nižší teploty a kratší vegetační období. Z toho důvodu je zde nižší zemědělská produkce a také solární energie se zde využívá méně. Na druhou stranu jsou tyto podmínky vhodné pro zachování lesních ekosystémů. Průměrný roční osvit v Liberci v letech 1991 až 2020 byl 1 599 hodin.
- Jižní Čechy – Oproti jižní Moravě je v této oblasti vyšší oblačnost. Ta sice snižuje efektivitu využívaných solárních panelů, ale současně přispívá k ochraně přírodního prostředí. Stejně jako jižní Morava jsou jižní Čechy atraktivním turistickým a zemědělským regionem.
- Ostravská pánev – Toto území je teplé a vhodné pro zemědělství včetně pěstování plodin náročných na teplo. Bohužel zde ale vyšší teploty a intenzivní sluneční svit způsobují sucho a negativně ovlivňují hospodaření s vodou.
- Horské oblasti – Na Šumavě, v Krkonoších a dalších horských oblastech je kvůli častější oblačnosti a vyšší nadmořské výšce méně slunečního záření. Oblačnost a nižší teploty jsou příznivé pro přírodní prostředí i turistický ruch v zimě. Nevýhodou tohoto regionu je nízká zemědělská produkce a nedostatečné možnosti pro využití solární energie. Průměrný roční osvit na Lysé hoře v letech 1991 až 2020 byl 1 556 hodin.
Co nám změny slunečního svitu přinesou
V budoucnosti sluneční svit výrazně ovlivní různá odvětví. V zemědělství nejspíše dojde k prodloužení vegetačního období a zákonitě i k zvýšené produkci některých plodin. Při splnění podmínek týkajících se dostatečné závlahy se za několik let až dekád nevylučuje ani možnost dvou sklizní ročně. Současně se ale musí kombinovat dnes pěstované plodiny a vhodné odrůdy. Úspěch druhé plodiny určí schopnost včas sklidit první plodinu a po zasetí na vrcholu léta zajistit dobré ujímání té druhé.
Elektrická energie a lidské zdraví
V souvislosti s výrobou elektrické energie ze solárních panelů delší doba slunečního svitu jednoznačně kladně ovlivní množství vyprodukované energie. Například ČEZ ve své elektrárně v Mělníku elektřinu ze solárních panelů využije také k ohřevu teplé vody pro obyvatele Prahy a Mělníka na levém břehu. Když se zaměříme na lidské zdraví, tak víme, že má sluneční svit pozitivní vliv na tvorbu vitaminu D v našich tělech. Nese s sebou ale i riziko vyššího výskytu kožních karcinomů, přehřívání organismu, zejména při vlnách veder, a dalších neduhů.
Negativa spojená se změnami slunečního svitu
Dopadem vyšší intenzity slunečního záření bude nadměrné sucho a nedostatek vody. Se silnějším a delším slunečním svitem dojde k rychlejší a mohutnější evapotranspiraci. To může na některých územích znamenat omezení čerpání vody jak z povrchových, tak i podzemních zdrojů. (Měřeno mírou vodního stresu vyjádřenou podílem objemu odebírané vody k celkovému objemu vodních zdrojů s kritickým limitem 30 %.)
Scénáře vývoje klimatu uvedené v úvodu článku naznačují, že se průměrná roční teplota zvýší a v rámci roku se změní také rozložení srážek. Nejspíše nás proto v některých oblastech čekají delší periody sucha a krátká období vydatných srážek. Negativní dopady klimatické změny nejen na podnikání redukujte pomocí analýzy dat a vhodně zvolené adaptace.