Model komunitní energetiky přináší nové možnosti v oblasti sdílení energie. Díky ní mohou skupiny občanů, obce i podniky společně vyrábět a spotřebovávat energii.
Komunitní energetika se ve většině případů zaměřuje na obnovitelné zdroje. I když má mnoho výhod, je nutné při plánování a realizaci obdobných projektů důkladně zvážit také její limity.
Energetická soběstačnost
Takováto energetika snižuje závislost na velkých energetických dodavatelích a zvyšuje lokální soběstačnost. Například energeticky soběstačná obec Kněžice ve Středočeském kraji dosahuje téměř 100% pokrytí svých energetických potřeb z lokálních zdrojů. Využívá především bioplynovou stanici a kotle na biomasu. Svou soběstačností přispívá k energetické bezpečnosti regionu a snižuje dopad výkyvů cen na trhu. Sdílení a lokální výroba energie založená na obnovitelných zdrojích výrazně snižuje emise CO2 a ekologickou stopu obcí. Do konce února 2025 se do komunitní energetiky v Česku zapojilo přes 6 000 výrobců a 14 000 odběratelů, kteří sdíleli více než 3 000 MWh elektřiny.
Posílení regionálního rozvoje a mezilidských vztahů
Dalšími výhodami komunitních elektráren je lokální zisk z energetické výroby. Kromě podpory místní ekonomiky jsou jimi například i nová pracovní místa. Mezi takové projekty v Česku patří například mikroelektrárna v Mikolajicích na Opavsku. Zásobuje obecní úřad, místní prodejnu i hasičskou zbrojnici. Obec Litultovice pak na místní mateřskou školu instalovala fotovoltaickou elektrárnu, která elektřinou zásobuje školu a veřejné budovy. Projekty komunitní energetiky často přinášejí i sociální přínosy, kdy vyžadují spolupráci a sdílení odpovědnosti mezi členy komunity. Tím podporují soudržnost, zabraňují sociální izolaci a rozvíjí občanskou aktivitu.
Právo a regulace
V České republice ale stále chybí komplexní legislativa, která by jasně upravovala práva, povinnosti a pravidla fungování komunitních energetických systémů. Novela energetického zákona z roku 2024 sice otevřela cestu ke sdílení elektřiny, ale firmy a komunity stále narážejí na administrativní překážky. Řešit musí také nesoulad s regulacemi a nedostatečnou informovanost jedinců.
Otázka nákladů a přínosů
V komunitách s různou spotřebou energie může vznikat nerovnost v případě, že uživatelé s vyšší spotřebou vydělávají více než ti, kteří spotřebují méně, ačkoliv do společného systému přispívají stejným podílem. Proto je zásadní, aby byl předem zavedený transparentní a spravedlivý systém rozúčtování a cenotvorby. Výstavba a správa komunitních energetických zdrojů znamená významné investice a technické znalosti, kterými malé obce ani skupiny občanů nemusí disponovat. Také návratnost investice může být pomalejší. Zejména, když komunita nevyužívá moderní technologie a neoptimalizuje výrobu a spotřebu.
Infrastrukturní problémy
Propojení komunitních zdrojů s distribuční sítí čelí technickým omezením, která mohou omezovat efektivitu a spolehlivost dodávky energie. Řešením je chytrá infrastruktura a systémy řízení spotřeby. Jenže ty v Česku zatím stále nejsou příliš často využívané. Přesto podpora komunitní energetiky díky programům státu jako KOMUNERG a EU nadále roste.
Do roku 2030 by se měl počet energetických komunit podle predikcí výrazně zvýšit. Rychlost a úspěšnost jejich implementace bude záviset hlavně na vývoji legislativy, technologií a vzdělávání veřejnosti o výhodách a nárocích komunitní energetiky.