Zelené střechy snižují teploty ve městech efektivněji než tradiční krytiny. Jejich širší využívání znamená pozitivní krok směrem k udržitelnému rozvoji měst a lepší kvalitě života jeho obyvatel. V České republice se postupně stávají běžnou součástí architektury. Vždyť podporu zelených střech v městské infrastruktuře doporučuje také dokument Státní politika životního prostředí České republiky 2030, s výhledem do 2050.
Zatímco asfalt a beton teplo akumulují a vyzařují, zelené střechy složené z vegetační vrstvy a substrátu fungují jako izolace. Teplo absorbují a tím ochlazují samotnou střechu i její okolí. Například výzkum Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem sledoval teplotní rozdíly mezi zelenou střechou a střechou bez vegetace po dobu dvou let. Zelená střecha ochlazovala 189 dní v roce a zateplovala 112 dní. Znamená to, že po 82,5 % roku stabilizovala teploty a šetřila energie. Důvodem, proč vznikají tepelné ostrovy ve městech, je tak prokazatelně převaha tmavých střech.
Funkce a přínosy zelených střech
- Regulace teplot a lepší mikroklima – Zelené střechy v létě snižují teplotu vzduchu ve vyšších patrech budov. V zimě zabraňují únikům tepla, takže redukují náklady na vytápění. Díky tomu zlepšují krátkodobý i dlouhodobý komfort uživatelů budov.
- Zadržování dešťové vody a prevence povodní – Srážkovou vodu i ve velkém množství rostliny na střeše využijí a odpaří, čímž sníží odtok vody do kanalizace. V konečném důsledku pomáhají předcházet přetížení kanalizací a zamezují lokálním povodním při přívalových deštích. Extenzivní (téměř bezúdržbové) střechy zadrží až 70 % srážek, intenzivní (náročnější na údržbu) až 100 %.
- Vyšší kvalita ovzduší a nižší hluk – Vegetace na střechách produkuje kyslík, pohlcuje oxid uhličitý a filtruje prach. Zelené střechy dále snižují hluk pronikající do budov a zvyšují akustický komfort.
- Delší životnost střech a úspora energií – Zelené střechy izolují a střešní konstrukce chrání před UV zářením i mrazem a snižují uhlíkovou stopu budov.
- Rozvoj biodiverzity a estetická hodnota – S rozvojem biodiverzity na zelených střechách pomáhají biotopy pro hmyz, ptáky a další živočichy. Zelené střechy zároveň fungují jako relaxační a odpočinkové plochy.
- Zdravější společnost a komunita – Zeleň na střechách pozitivně ovlivňuje fyzické a duševní zdraví. Snižuje stres a posiluje vztah lidí k přírodě. Zelené střechy lze využít i jako komunitní zahrady nebo prostor pro pěstování plodin.
Pokud jsou zelené střechy bez závlahy, může jejich povrchová teplota v suchých a horkých měsících stoupnout až na 52 °C. Jedná se sice o nižší teplotu než u černých střech, zato o vyšší než u světlých povrchů. Proto je pro maximální chladicí efekt nutné zelené střechy pravidelně udržovat a zalévat. Dalšími výzvami spojenými se zvyšováním počtu zelených střech jsou vyšší náklady na realizaci. Především u starších budov, které je nutné rekonstruovat. Z hlediska statiky pak zelené střechy zatěžují konstrukci.
Veřejné zelené střechy v českých městech
Jedním ze zajímavých příkladů zelených střech v České republice je pražská polyfunkční budova DRN. Ta v roce 2018 v soutěži Zelená střecha roku získala 1. místo v kategorii Veřejná intenzivní zelená střecha. Její střecha zlepšuje mikroklima v centru města a slouží také jako estetický prvek. Další zajímavou budovou je v tomto ohledu střešní zahrada sídla ČSOB v Praze 5 oceněná 1. místem v kategorii Veřejná zahrada roku 2021 v téže soutěži. Aktivně se realizací zelených střech zabývá brněnská Nadace Partnerství. Její prvním projektem zelené střechy byla ta, která vznikla při rekonstrukci sídla nadace, která má průměrnou vrstvu substrátu 30 cm. Účinně zadržuje srážky a udržuje příjemnou teplotu v budově jak v létě, tak zimě. Voda z ní neodtéká ani při silných deštích. Tím potvrzuje vysokou retenční schopnost vegetačních střech, o které jsme se zmiňovali výše.
Legislativa a ekonomika
V ČR jsou zelené střechy atraktivní nejen z hlediska environmentálních přínosů a estetiky. Zajímavé jsou i z pohledu legislativy. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2021) a aktualizovaná vyhláška č. 244/2021 Sb. podporují zavádění zelených střech jako opatření na zadržování srážkové vody a adaptaci měst na klimatickou změnu. Díky prodloužení životnosti střechy, snížení nákladů na chlazení i vytápění a redukci poplatků za odvádění srážkové vody zelené střechy šetří peníze. Zároveň zvyšují hodnotu nemovitosti, na které jsou realizovány stejně jako její estetický význam a celkovou atraktivitu lokality.
Pro Českou republiku tyto střechy představují efektivní a moderní řešení pro zlepšení městského prostředí, regulaci klimatu, hospodaření s vodou a zvýšení biodiverzity. Praktické příklady z Prahy a Brna ukazují, že jsou funkční a ekonomicky výhodné. S podporou legislativy a rostoucím povědomím veřejnosti budou zelené střechy v českých městech hrát stále významnější roli v adaptaci na změnu klimatu a tvorbě zdravějšího a příjemnějšího urbanistického prostředí.